Jak na dovolenou zaměstnanců: Přehled povinností, tipů a zajímavostí

08.07.2025

Léto znamená pro většinu zaměstnanců období odpočinku. Pro personalisty a mzdové účetní však přináší zvýšené nároky na plánování, schvalování a správnou evidenci dovolených. Víte, jaká pravidla stanoví zákoník práce? Kdy může zaměstnavatel dovolenou zamítnout, odložit nebo dokonce zaměstnance z dovolené odvolat? A jak vám s tím může pomoci docházkový a personální systém plusPortal?

Nárok na dovolenou: Co říká zákoník práce

Právní úprava dovolené je obsažena zejména v §211 až 223 zákoníku práce.

Kdo má nárok:

• Na plnou výměru dovolené má nárok ten zaměstnanec, který za nepřetržitého trvání pracovního poměru u jednoho zaměstnavatele vykonává v příslušném kalendářním roce práci po dobu 52 týdnů v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby.
• V praxi to například znamená, že už po odpracování prvního měsíce má zaměstnanec nárok na poměrnou část dovolené, a to i ve zkušební době.

Základní výměra dovolené:

• Nejméně 4 týdny ročně při plném úvazku.
• 5 týdnů pro státní a veřejné zaměstnance.
• 8 týdnů pro pedagogy a akademiky.
• +1 týden dodatkové dovolené pro některé rizikové profese.

Tip: Mnoho firem dnes běžně poskytuje jako benefit 5 i 6 týdnů dovolené.

Jak se počítá a kolik dostanu?

Od roku 2021 se dovolená eviduje v hodinách.

Nárok:
Týdenní úvazek v hodinách × roční nárok při plném úvazku (v týdnech) = počet hodin dovolené pro daný kalendářní rok.

Příklad: Při často používaném úvazku 40 hodin/týden a minimálním zákonném nároku 4 týdny má zaměstnanec nárok 160 hodin dovolené z kalendářní rok.

Zůstatek:
Týdenní úvazek v hodinách × roční nárok při plném úvazku (v týdnech) – počet hodin již vyčerpané dovolené = počet hodin zbývající dovolené pro daný kalendářní rok.

Náhrada:
Po dobu čerpání dovolené vyplácí zaměstnavatel zaměstnanci náhradu mzdy. Tato náhrada odpovídá počtu hodin čerpané dovolené násobených průměrným výdělkem zaměstnance za předchozí kalendářní čtvrtletí.

Zvláštní situace: Zkušební doba, nástup v roce, nemoc, mateřská

• Zkušební doba: Nárok vzniká i během zkušební doby po odpracování 4 týdnů. Skutečně čerpaná dovolená zkušební dobu prodlužuje.
• Nástup v průběhu roku: Zaměstnanec má nárok na poměrnou část dovolené za kalendářní rok.
• Nemoc: Může ovlivnit nárok na dovolenou, pokud její trvání překročí 20násobek týdenní pracovní doby.
• Pracovní úraz nebo nemoc z povolání: Pro účely dovolené se počítají jako odpracovaná doba.
• Mateřská: Pro účely dovolené se počítá také jako odpracovaná doba.

Tipy pro zaměstnance: Jak si dovolenou opravdu užít

✅ Dohodněte si dovolenou včas.
Zákon dává zaměstnavateli právo rozhodnout o termínu. Čím dříve požádáte, tím lépe.

✅ Sledujte zůstatek dovolené.
Vždy si ověřte, kolik dovolené vám zbývá. Předejdete tak zbytečnému nedorozumění.

✅ Písemné potvrzení je jistota.
Doporučujeme žádat o písemné schválení dovolené např. v personálním systému nebo e-mailem.

✅ Po mateřské nebo dlouhodobé nemocenské si o dovolenou aktivně požádejte.
Tato dovolená vám totiž zůstává, ale musíte ji vyčerpat.

Převod dovolené do dalšího roku

Dovolenou je ideální vyčerpat v tom roce, kdy na ni vznikl nárok. Převod je možný:

• Z důvodu překážek v práci nebo z provozních důvodů.
• Na základě písemné žádosti zaměstnance a se souhlasem zaměstnavatele.

Výpověď a dovolená

Při ukončení pracovního poměru:

• Zaměstnanec má právo během výpovědní lhůty na vyčerpání dovolené.
• Pokud ji nestihne vyčerpat, zaměstnavatel ji musí proplatit.

Kdo rozhoduje o termínu dovolené

Zaměstnavatel může:

• Dovolenou zamítnout z provozních důvodů.
• Nařídit dovolenou, ale musí o tom informovat nejméně 14 dní předem.
• Vyhlásit a nařídit hromadné čerpání dovolené tzv. „celozávodní dovolenou“ (např. z důvodu provozní odstávky). Zákoník práce stanoví, že celozávodní dovolená nesmí trvat déle než 2 týdny (4 týdny pro umělecké soubory). Pokud zaměstnanec již vyčerpal dovolenou, musí mu v době celozávodní dovolené zaměstnavatel zajistit náhradu mzdy (pokud pro něj skutečně nemá práci).

Tip: Pokud zaměstnavatel zruší zaměstnanci již schválenou dovolenou, musí nahradit veškeré vzniklé náklady (např. storno poplatky).

Dovolenou nelze nařídit v době:

• Dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance.
• Mateřské nebo rodičovské dovolené.
• Jiných zákonných překážek.

Zajímavosti: Víte, že...?

• Česká republika patří mezi státy EU s vyšší zákonnou výměrou dovolené.
• V ČSR (1925) měla část zaměstnanců (např. horníci) nárok na 6–8 dní dovolené, přičemž v roce 1934 se délka dovolené ustálila na 2 týdny pro pracovní poměry do 5 let a až 4 týdny po 15 letech služby.
• Minimální délka dovolené 4 týdny je v zákoníku práce zakotvena od roku 1990.

Doporučení od plusPortalu
Dovolená je právem každého zaměstnance, ale její správné nastavení a čerpání je v odpovědnosti zaměstnavatele. Personální manažeři a mzdoví účetní musí mít přehled o právních předpisech, a to nejen při plánování čerpání dovolené, ale také při její evidenci a řešení problémů, které mohou vzniknout. Správné řízení dovolené minimalizuje administrativní chyby a pomáhá udržet dobré pracovní vztahy. Modul Volno personálního systému plusPortal je chytré, přehledné a dostupné řešení, které zvládne vše za vás.

Zpět na seznam článků