Služebnost

Služebnost je právní institut, který umožňuje určitému subjektu (fyzické nebo právnické osobě), tzv. oprávněnému, využívat cizí věc (nejčastěji nemovitost) určitým způsobem, zatímco vlastník této věci (povinný) musí toto využívání strpět. Služebnost je definována a upravena v občanském zákoníku, konkrétně v zákoně č. 89/2012 Sb.

Služebnost může být zřízena například pro průchod přes sousední pozemek, vedení inženýrských sítí či omezení výstavby na sousedním pozemku.

Služebnosti se dělí na:

• osobní: jsou vázané na určitou osobu (např. užívací právo a právo bydlení),
• věcné: jsou vázané na určitou nemovitost (jako je právo cesty, právo vedení inženýrských sítí a další).

V českém právním systému jsou pojmy "věcné břemeno" a "služebnost" často používány jako synonyma, avšak vycházejí z různých právních tradic. Pojem "věcné břemeno" byl více používán v dřívějších právních předpisech, zatímco "služebnost" je termín, který je upřednostňován a definován v současném občanském zákoníku.

Služebnost hraje významnou roli zejména v právu nemovitostí, kde umožňuje efektivní využívání majetku, aniž by bylo nutné měnit vlastnické vztahy.