Retro ze mzdové účtárny: Když výplaty řídil počítač velikosti obýváku

03.09.2025

thumbnail

Mzdová účetní s obálkou obsahující hotovost a výplatní pásku. Děrné štítky místo tabulek. Kontrolky, píchačky, magnetické pásky. Hučící kolos – počítač zabírající jednu velkou místnost. Tak vypadalo zpracování mezd v 70. letech minulého století.
Zatímco dnes stačí kliknout v systému, vše proběhne automaticky a výplaty se odešlou na příslušné bankovní účty, tehdy šlo o několikadenní proces, který připomínal spíše složitou operaci než účetní rutinu. Pojďme si připomenout dobu, kdy digitalizace teprve začínala – a výpočet mzdy byl doslova „věda“.

Když výpočetní technika znamenala feritovou paměť
V 70. letech se některé podniky pustily do novátorského řešení, kterým bylo zpracování mezd na sálovém počítači. Ten zabíral velikou místnost o rozměrech 10 × 10 metrů a byl vybaven tehdy špičkovými technickými prostředky, např. v této konfiguraci: 

  • operační paměť 64 kB (ano, kilo!) na feritových jádrech, 
  • osm magnetopáskových jednotek, každá o velikosti lednice, 
  • žádné pevné disky, 
  • vstup dat výhradně přes děrné štítky, 
  • výstup jen na řádkovou rychlotiskárnu (jehličkové ani laserové nebyly k dispozici), 
  • řízení operátorem pomocí psacího stroje s kulovou hlavou.

Databáze neexistovaly, práce s daty probíhala sekvenčně – magnetické pásky se přetáčely, stroj šustil, klimatizace hučela. Každý výpočet byl malý logistický zázrak.

Výplata začíná u píchaček – papírová docházka bez výmluv
Základem evidence docházky byly tzv. píchačky, kde se na kontrolní kartičku zaznamenával čas příchodu a odchodu zaměstnance. Papírové kontrolky se na konci měsíce sbíraly, uzavíraly a předávaly mzdové účtárně. Tam začal skutečný maraton: 

  • Kontrolky se po odsouhlasení mzdovou účtárnou předávaly do výpočetního střediska, kde se podle nich pořizovaly děrné štítky potřebné pro vstup do počítače. 
  • Jeden štítek na každého zaměstnance obsahující počet odpracovaných hodin, nepřítomnost, nemoc, atd. 
  • Chyba ve štítku znamenala chybu ve výplatě. A oprava? Nový štítek a opakování výpočtu. 
  • Správnost štítku se kontrolovala pomocí tzv. konverze, jejímž výsledkem byl seznam chyb. Příslušné štítky se musely nahradit novými (opravenými) a pokračovat ve výpočtu se mohlo, až byly všechny chyby odstraněny.

📌 Kartonový děrný štítek měl 80 sloupců a 10 řádků – každý sloupec představoval jeden znak a informace se zaznamenávaly vyštípnutím otvoru v příslušném sloupci a řádku. K tomu sloužily speciální stroje, tzv. děrovače.  

 

Předvýpočet – osm hodin kvůli jistotě
Po zpracování docházky a aktualizaci dat zaměstnanců následoval klíčový krok - předvýpočet mezd. Nešlo o test programu, ale o plnohodnotný běh výpočtu „nanečisto“, jehož cílem bylo ověřit, zda mzdové náklady odpovídají rozpočtu.
Počítač zpracoval kompletní data. Pokud výsledek ukázal, že rozpočet nestačí, bylo nutné upravit odměny, přesčasy nebo posunout výplatu bonusů.
Teprve po schválení ekonomickým úsekem se mohl spustit ostrý výpočet. V opačném případě všechno začínalo znovu – znovunačtení upravených dat a další osmihodinový běh počítače.

Ostrý výpočet – když počítač běžel celou noc
Schválený předvýpočet byl signálem, že mzdy lze definitivně spočítat. Ostrý výpočet byl prakticky identický s předchozím testem, ale tentokrát už „naostro“ – bez možnosti zásahů, korekcí nebo výjimek.
Po načtení všech potřebných dat z magnetických pásek – tedy kmenového souboru zaměstnanců, údajů o docházce a složkách mzdy – se spustil přibližně osmihodinový cyklus. Zpracování bylo sekvenční, takže výpočet probíhal v přesném pořadí podle struktury dat. 

Výstupy ostrého výpočtu:

  • sestava pro mzdovou účtárnu – přehledy mezd podle středisek, včetně odměn, příplatků a srážek, mzdové listy, atd;
  • výplatní pásky – jednotlivé lístky pro zaměstnance;
  • výčetka – podrobný přehled hotovosti potřebné k výplatě (kolik a jakých bankovek a mincí je třeba mít pro vyplacení k dispozici).

📌 Výčetka byla důležitým podkladem pro pokladnu. Cílem bylo, aby výplata mohla proběhnout hladce, bez zbytečného rozměňování a zdržování – každá mzda musela být připravená přesně.


Výplatní den – když mzdová účetní nosila obálky
Dnešní převod mzdy na účet jedním kliknutím? V minulosti nemyslitelná věc. Výplata byla záležitostí osobní, téměř rituální. Mzdová účetní po výpočtech připravila výplatní obálky – každá obsahovala výplatní pásku a přesně odměřenou hotovost. K tomu měla samozřejmě k dispozici pro každý útvar společný arch pro podepisování převzetí.
Pak začala tzv. podniková túra. Účetní s obálkami v ruce obcházely jednotlivé útvary a předávaly mzdu každému zaměstnanci osobně. Výplatní dny nebyly jen administrativní povinností, ale událostí a jejich termíny se musely striktně dodržovat.

Závěr: Náročné? Rozhodně. Ale také přesné, pečlivé a lidské
Výpočet mezd v 70. letech nebyl pro každého. Vyžadoval disciplínu, trpělivost a systematičnost. Ale i bez databází, e-mailů nebo cloudu dokázali tehdejší mzdoví odborníci zvládnout výplaty pro stovky i tisíce zaměstnanců. A to s přesností, kterou by jim dnes leckdo mohl závidět.


Doporučení od plusPortalu
Dnes už mzdová účetní nemusí vyrážet s obálkami ani čekat osm hodin na výstup. Moderní systémy zvládnou výpočet během pár minut – bezpečně, přehledně a v souladu s legislativou. Personální systém plusPortal, konkrétně jeho modul Mzdy, přináší uživatelům spolehlivé zpracování mezd dle aktuálních předpisů, elektronické výplatní lístky přístupné online, automatizaci výpočtů odměn, příplatků i srážek a snadné napojení na docházkový i účetní systém. Zkrátka – co dříve zabralo i několik dní, dnes zvládnete za pár kliknutí.

Zpět na seznam článků

Archiv

Všechny příspěvky
An unhandled error has occurred. Reload 🗙